motto: "Prostě jen tak."

Jikan Kódó se narodil r. 1960 v Praze. Od útlého dětství byl zasvěcován svým otcem i strýcem do tajů bojových umění (Jiu-Jitsu) a esoterních nauk. Na konci 60. let začal studovat Judo a později Aikidó , Karate Goju Ryu ( velmi krátce )... Od poslední třetiny 70. let do první poloviny 80. let se vedle studia Aikidó, Kenjutsu a Hapkidó velmi intenzívně zabýval studiem esoterického Buddhismu a korejského Sonu (zen).

Do roku 1997 učil bojová umění, zejména Aikijujutsu a Kenjutsu a věnoval se dále zenové meditaci a studiu Buddhismu. V tomto studiu neignoroval ani směry Hínájánové a zejména Vajrajánové.

V roce 1998 byl svou Uchideshi, (žák pobývající v těsné blízkosti mistra), tou dobou dlouhodobě žijící v Japonsku, představen opatu Zen - buddhistického kláštera Daimanji v japonském Sendai, ctihodnému Róši Nishiyamovi. Od tohoto neúnavného šiřitele Buddhovy nauky a Zen meditace, přijal techniky tradice Sótó a mnohá poučení pro další praxi.

Z tohoto spojení vzešlo jednoznačné poznání, že pro vyučování Buddhovy cesty na západě, pro lidi s mentalitou Evropského a obecně západního typu je Sótó zen nejvhodnější a nejméně zavádějící metodou bez nebezpečí při vedené meditaci. Toto poznání způsobilo, že Jikan Kódó pak v roce 2000 přijal mnišské svěcení a složil do rukou ctihodného Róši Nishiyamy posvátné sliby.

Několikrát se setkal s Jeho Svatostí 14. Tibetským Dalajlamou. Byl přijat prezidentem Václavem Havlem. Několikrát se aktivně zůčastnil konference Forum 2000 a.t.d.

V současné době Jikan Kódó, kanji kláštera Senshinji a hlavní učitel školy Nagomi tvůrce původního systému Tenshin Shoden Kosuryu, stále intenzívně medituje a studuje buddhovu nauku. Věnuje se poznávání i dalších buddhistických tradic a navazuje styky napříč nejen buddhistickým světem, ale i s ostatními duchovními tradicemi, jako jsou například katolické řády a další duchovní struktury. Vedle toho vyučuje meditaci a stále ještě se věnuje i vlastnímu praktikování a studiu Kenjutsu, šermu japonským mečem. Tuto aktivitu však již dnes považuje rovněž za duchovní praxi.

V té souvislosti chce poděkovat mnoha přátelům, blízkým, žákům i učitelům, kteří mu na jeho cestě pomohli a mnohdy obětavě odložili své vlastní zájmy, aby i díky jejich pomoci mohla škola a klášter prosperovat.

Nechť všechny vnímající bytosti ve Vesmíru jsou šťastny.

opraveno dne 6. 3. 2005 po laskavém upozornění a pomoci O.H.